fc-manchester-united.luksoft.cz Open in urlscan Pro
2a00:1ed0:2:0:1:5bef:c8f0:1  Public Scan

Form analysis
0 forms found in the DOM

Text Content

FC Manchester United


FC MANCHESTER UNITED ANGLICKÝ FOTBALOVÝ KLUB

Manchester United Football Club je anglický fotbalový klub hrající nejvyšší
anglickou soutěž Premier League. Sídlí na stadiónu Old Trafford v Manchesteru,
kam se přestěhoval v roce 1910. K jeho největším úspěchům patří tři vítězství v
Lize mistrů (1968, 1999 a 2008) a 20 titulů v anglické lize, z toho 12 v Premier
League.

Klub byl založen pod jménem Newton Heath LYR F.C. v roce 1878 jako tým
pracovníků Lancashierských a Yorkshirských drah v depu Newton Heath. V roce 1902
bylo klubové jméno změněno na „Manchester United“, ačkoli byly i návrhy na jména
jako „Manchester Celtic“ a „Manchester Central“. Klub je také znám pod jmény
„Man United“, nebo jednoduše „United“. Přezdívka „Man U“ vyjadřuje pohrdání nad
klubem a je často používána tiskem a fanoušky protivníků. Sídlo klubu a stadion
nejsou umístěny přímo v City of Manchester, ale ve čtvrti Trafford mezi městy
Manchester a Salford.

United jsou jedním z největších a nejvíce podporovaných klubů v Anglii, který v
devadesátých letech pod vedením Sira Alexe Fergusona naprosto dominoval anglické
lize způsobem, jaký naposledy předvedl Liverpool v sedmdesátých a osmdesátých
letech. Vrcholem byla sezóna 1998/99, ve které získal klub treble - vyhrál
Premier League, Anglický pohár a Ligu mistrů, čímž se definitivně zařadil mezi
legendární světové týmy.

Historie

Manchester United měl ve svém období čtyři slavné éry - na počátku 20. století
pod vedením J. Ernesta Mangnalla, v padesátých a šedesátých letech za
legendárního Sira Matta Busbyho a v devadesátých letech až do současnosti pod
taktovkou Sira Alexe Fergusona. Vedle těchto úspěšných období je v dějinách
klubu důležitá událost známá pod jménem Mnichovské letecké neštěstí, při kterém
se krátce po startu z mnichovského letiště v roce 1958 zřítilo letadlo s
manchesterskými fotbalisty. Osm jich tragédii nepřežilo. Na stadionu Old
Trafford neustále běží hodiny měřící čas od této tragédie.

Počátky (1878 - 1945)

Klub byl založen jako Newton Heath (Lancashire & Yorkshire Railway) pracovníky
dráhy v roce 1878. Jméno bylo brzy zkráceno na Newton Heath. Klub byl v roce
1889 jedním ze zakladatelů Fotbalové aliance (Football Alliance), která se v
roce 1892 sloučila s Fotbalovou ligou (Football League).

První známý filmový záznam zápasu United je z 6. prosince 1902, kde Manchester
vyhrál v Burnley 2:0.

Klub se v roce 1902 dostal do bankrotu a zachránil ho až J. H. Davies, který
zaplatil klubový dluh, změnil jméno klubu na Manchester United a změnil také
barvy klubu ze zlaté a zelené na červenou a bílou. V roce 1908 klub vyhrál ligu
a s Daviesovým finančním přispěním se v roce 1909 přestěhoval na nový stadion
Old Trafford.

Během dvou válek měl klub velké problémy a na počátku druhé světové války dlužil
70 000 Liber.

Busbyho éra (1945 - 1969)

Matt Busby byl jmenován trenérem v roce 1945 a zvolil tenkrát neslýchaný
přístup, kdy chodil s hráči na hřiště během tréninku. Úspěch přišel téměř
okamžitě. V roce 1947 skončil Manchester druhý v lize a o rok později dokonce
vyhrál Anglický pohár.

Busby měl taktiku, že obsazoval hráče z mládežnických klubů kdykoliv to jen bylo
možné a v roce 1956, kdy klub vyhrál ligu, byl průměrný věk v týmu jen 22 let. V
dalším roce United znovu získaly titul a v Anglické poháru prohrály až ve finále
s Aston Villou. Staly se také prvním klubem Anglie, který se účastnil Evropského
poháru, ve kterém se dostali do semifinále.

Tragédie poznamenala další sezónu. Manchester se vracel 6. února 1958 letadlem
ze zápasu Evropského poháru v Bělehradě a zastavil se na doplnění paliva v
Mnichově. Při vzletu v mlze se ale letadlo nemohlo odlepit od země, přejelo
startovací dráhu a explodovalo. 8 hráčů a 15 dalších pasažérů zemřelo. Byl téměř
zázrak, že přežil trenér Busby i nejlepší hráč Bobby Charlton. Hovořilo se o
rozkládajícím týmu, ale Matt Busby se rychle vyléčil ze zranění a klub se ještě
v tom roce ještě dostal do finále Poháru FA, kde podlehl Boltonu.

Busby na začátku 60. let celý tým přestavěl a podepsal hráče, jako byl například
Denis Law. Tým vyhrál Anglický pohár v roce 1963 a domácí ligu v letech 1965 a
1967. V roce 1968 porazil ve finále Benficu 4:1 a získal Evropský pohár (PMEZ).
V týmu hráli tři hráči s titulem Evropský fotbalista roku: Bobby Charlton, Denis
Law a George Best. Busby odešel další sezónu v roce 1969.

1969 - 1986

United se snažili o nahrazení legendárního Matta Busbyho, ale ani Wilfu
McGuinnessovi či Franku O'Farrellovi se to příliš nepovedlo. K týmu tedy přišel
na konci roku 1972 Tommy Docherty, který zachránil tým od sestupu, ale další
sezónu se mu to již nepovedlo. Manchester strávil v druhé lize jen jednu sezónu
a hned tu další se probojoval do finále Poháru FA, kde byl poražen
Southamptonem. Finálovou účast zopakovali United hned v následující sezóně roku
1977, ve kterém dokonce porazili v té době suverénní Liverpool, a zabránily mu
tak v zisku prvního treblu v historii, který United získali v roce 1999.
Navzdory tomuto úspěchu a velké podpoře fanoušků byl Docherty brzy po finálovém
zápase odvolán, když vyšla najevo jeho milostná aféra se ženou kolegy.

Do týmu nastoupil Dave Sexton. K nelibosti fanoušků, kteří byli navyklí na
ofenzivní taktiku Busbyho a Dochertyho, preferoval tento trenér defenzivní styl.
Nepodařilo se mu získat žádnou trofej a v roce 1981 byl propuštěn.

Byl nahrazen Ronen Atkinsonem, který krátce po příchodu na Old Trafford překonal
britský rekord v přestupových částkách, když z West Bromwiche koupil Bryana
Robsona. V týmu se objevili noví hráči, jako Jesper Olsen a Gordon Strachan,
kteří hráli po boku s odchovanci jako Norman Whiteside a Mark Hughes. V roce
1983 a 1985 vyhrál tým Pohár FA a v sezóně 1985-86 byl největším kandidátem na
titul, když dokázal zvítězit ve všech prvních deseti zápasech sezóny. United
měli na začátku října náskok 10 bodů před soupeři. Pak ale přišel pokles formy a
výsledkem bylo jen 4. místo. Špatné výsledky měl tým i další sezónu, kdy se
pohyboval na hraně sestupu a Atkinson byl odvolán.

Éra Alexe Fergusona (1986 - 2013)

Atkinsona nahradil na trenérské lavičce Alex Ferguson a získal s ním v první
sezóně 11. místo, ale již v další sezóně (1987/88) obsadily United druhou příčku
a Brian McClair se stal prvním hráčem od dob George Besta, který nastřílel v
rudém dresu 20 branek za sezónu.

Avšak další sezóna se opět nepovedla a nové Fergusonovy posily nesplnily
očekávání fanoušků. Na začátku roku 1990 se objevily spekulace, že bude trenér
vyhozen, ale výhra ve třetím kole Poháru FA udržela Fergusona v pozici. Navíc
pak rudí ďáblové tuto trofej vyhráli.

Devadesátá léta představovali nejslavnější kapitolu v dějinách klubu. Na
vítězství v Poháru FA navázali United v následující sezóně vítězstvím v Poháru
vítězů pohárů (1990-1991), když ve finále porazili Barcelonu 2:1, a vše ještě
podtrhli ziskem Superpoháru (proti CZ Bělehrad). Úspěchy v pohárových soutěžích
v sedmdesátých a osmdesátých létech však nemohli - přes nespornou popularitu FA
Cupu - vynahradit vítězství v ligové soutěži. Když United přes velmi nadějný
průběh nakonec ztratili ligovou sezónu 1991-92 (druzí za Leeds United), vypadalo
to na prokletí, které prostě nedokážou překonat.

Následující sezóna však nepřinesla jen změnu názvu nejvyšší anglické soutěže (z
First Division se stala Premier League), ale také příchod hráče, který pro tým
Alexe Fergusona znamenal svorník pevně propojující celou konstrukci - Erica
Cantony. V sezóně 1992-93 United získali první ligový titul po 26 letech a hned
v následujícím roce jej obhájili. Zisk druhého titulu v řadě ještě okořenili
vítězstvím v FA Cupu a tedy prvním double v historii klubu; v téže sezóně těsně
přišli o „domácí treble“ prohrou ve finále Ligového poháru. V té době se také
United vrátili do nejvyšší evropské klubové soutěže - Ligy Mistrů - ve které
však při svých dvou prvních účastech neuspěli, zčásti kvůli malým mezinárodním
zkušenostem, zčásti také kvůli limitovanému počtu cizinců, mezi které se v tomto
období počítali i Irové, Velšani a Skotové a tým tak nemohl nastupovat v
nejsilnější sestavě. Sezóna 1994/95 byla pro klub dost nešťastná. Sezónu
nedohrál Eric Cantona, který byl vyloučen na Crystal Palace a při odchodu ze
hřiště napadl fanouška, který jej hrubě urážel; Cantona byl distancován až do
podzimu a United přišli jak o titul, v poslední den sezóny jen remizovali,
jakékoli vítězství by znamenalo třetí titul v řadě, tak o FA Cup - ve finále
soutěže prohráli s tehdy výrazně slabším Evertonem. Konec sezóny byl navíc
poznamenán odchodem tří opor - Hughese, Kančelskise a Ince, který Alex Ferguson
nekompenzoval drahými nákupy, ale nasazením neostřílených mladíčků. K Ryanu
Giggsovi, který v týmu zářil již několik let, se přidali další odchovanci -
bratři Nevillové, Paul Scholes, Nicky Butt a David Beckham. Přes porážku v
úvodním kole dalšího ročníku, kterou bývalý hráč FC Liverpool Alan Hansen
komentoval slovy „s dětmi nemůžete vyhrávat trofeje“ se sezóna 1995/96 proměnila
v další úspěšný rok - po návratu Erica Cantony United získali další titul resp.
double, když ve finále poháru (gólem Cantony) porazili - Liverpool. V
následující sezóně tým opět obhájil titul, ale poměrně nešťastně vypadl v
semifinále Ligy Mistrů s pozdějším vítězem Dortmundem a hlavně Eric Cantona
nečekaně ukončil kariéru.

Vítězství v Lize mistrů po 30 letech

Do sezóny 1997/98 klub vstoupil klub velmi nadějně. Ještě v lednu United vedli
suverénně ligu, měli - po hladkém průběhu základní skupiny - zajištěno
čtvrtfinále Ligy Mistrů a když v FA Cupu vedli v průběhu zápasu 5:0 nad Chelsea
na Stamford Bridge, vypadalo to na další triumfální sezónu. Jaro však přineslo
celou řadu zranění a když v jednom týdnu United prohráli v lize doma 0:1 s
mocně, v tabulce ligy, dotahujícím Arsenalem a následně vypadli z Ligy mistrů s
AS Monaco, přišla celá sezóna nazmar. Před sezónou 1998/99 jednou z
nejúžasnějších v dějinách klubového fotbalu - United posílili Jaap Stam -
nizozemský pilíř obrany, Jesper Blomqvist - skvělá alternace k Ryanu Giggsovi a
Dwight Yorke - trinidadský střelec získaný z Aston Villy za tehdy rekordních
12,6 mil. liber. V této sezóně United získali „treble“ (tzn. vyhráli dvě hlavní
domácí soutěže plus titul v Lize mistrů resp. PMEZ) jako čtvrtý evropský klub v
historii. Před ním se to zdařilo pouze skotskému Celticu (1967) a nizozemským
celkům AFC Ajax (1972) a PSV Eindhoven (1988).

Boj o ligový titul s Arsenalem rozhodl Manchester až v posledním kole, v poháru
FA museli jeho hráči porazit v podstatě všechny špičkové týmy Anglie (Liverpool,
Chelsea, Arsenal a Newcastle) a zejména 3.kolo s Liverpoolem (2 góly v
posledních minutách zápasu - 2:1) a vítězství v opakovaném semifinále s
Arsenalem (za stavu 1:1 v poslední minutě chytil Peter Schmeichel penaltu
Dennisi Bergkampovi a v nastavení - kdy United již byli bez vyloučeného R.
Keanea - dal Ryan Giggs po sólu přes 6 hráčů vítězný gól na 2:1) vešly do dějin
klubu. Vrcholem pak bylo účinkování v Lize Mistrů. Po postupu ze základní
„skupiny smrti“ (s Bayernem Mnichov a Barcelonou) United přešli přes Inter Milán
(2:0, 1:1) a Juventus Turín (1:1 doma, 3:2 v Turíně) až do finále - opět proti
Bayernem Mnichov. Záloha Giggs - Keane - Scholes - Beckham se díky předvedeným
výkonům ještě „za života“ stala legendou a útočný tandem Dwight Yorke - Andy
Cole rovněž. Samotné finále Ligy mistrů nebylo z pohledu United nejlepším
zápasem. Chyběli po semifinále distancovaní Keane a Paul Scholes a improvizovaná
záloha nepodala srovnatelný výkon. Bayern se navíc brzy a lacině ujal vedení,
měl další šance (tyč a břevno) a ještě na začátku nastavení vedl 1:0. Pak však
po dvou rozích Davida Beckhama během dvou minut zápas otočili náhradníci Teddy
Sheringham a Ole Gunnar Solskjær, United zvítězili ve finále Ligy mistrů 2:1 a
ziskem „treble“ připravili fanouškům klubu největší zážitek historie. Tento
úspěch navíc korunovali na sklonku roku vítězstvím v Interkontinentálním poháru
nad Palmeiras 1:0 (gólem Roye Keanea), čímž historicky překonali své předchůdce
z roku 1968, kdy United prohráli po vítězství v PMEZ s Estudiantes La Plata.

2000 - 2005

Další dvě sezóny (1999/00 a 2000/01) měli velmi podobný průběh - United poměrně
s přehledem vyhráli Premier League, ale v Lize Mistrů vypadli vždy ve
čtvrtfinále. V té době hráli vynikající fotbal, ale přece jen trpěli odchodem
brankářské legendy P. Schmeichela, kterého nikdo z jeho nástupců (M. Bosnich, R.
van der Gouw, M. Taibi) nedokázal nahradit. Angažováním nizozemského kanonýra
Ruuda van Nistelrooije a postupným odchodem (mj.) Jaapa Stama, Dwighta Yorkea a
Andy Colea se složení týmu, který v roce 1999 měl stále velký potenciál, přece
jen začalo měnit; velké naděje vzbudil příchod francouzského brankáře Fabiena
Bartheze (mistra světa 1998), nicméně i jeho kariéra v United byla vroubena
řadou fatálních chyb. V sezóně 2001/02 klub postoupil do semifinále Ligy Mistrů,
kde smolně vypadl s Bayerem Leverkusen, a vyhrál po skvělém finiši Premier
League v roce 2003, nicméně od té doby šla křivka jeho úspěchů poněkud dolů a
jedinou trofejí ze sezón 2003/04 a 2004/05 byl FA Cup v roce 2004. Odchodem
legend Davida Beckhama (2003 - do Realu Madrid) a Roye Keanea (2005 - do Celticu
Glasgow) zůstali v klubu poslední mohykáni z roku 1999: Paul Scholes, Gary
Neville a Ryan Giggs. S nástupem peněz Romana Abramoviče do Chelsea FC v roce
2003 dominantní postavení Manchesteru United (soupeřícího v období 1998 - 2003 v
podstatě jen s Arsenalem) v anglickém fotbale skončilo, klubem otřásla změna
vlastnických vztahů, koupil jej v létě 2005 za velkého odporu fanoušků americký
miliardář Malcolm Glazer, a v sezóně 2005-2006 navíc United poprvé za deset let
nepostoupili ze základní skupiny Ligy mistrů. Nová generace hráčů (vedle již
zkušených Ruuda van Nistelrooye a R. Ferdinanda zejména Wayne Rooney a Cristiano
Ronaldo vyvolává neutuchající zájem fanoušků,byť po převzetí M. Glazerem přece
jen trochu utlumený, a přes určitou stagnaci stále vynikající ekonomické
výsledky byly však příslibem, že se Rudí ďáblové z Old Trafford dokážou vrátit
zpět na pozice nejvyšší jak v anglickém, tak evropském fotbale.

2006 - 2010

A tak se také stalo po dvou titulech Chelsea (2005, 2006) United vrátili titul
na Old Trafford, a ne jen jednou. Po titulu v sezoně 2006/07 přišla další skvělá
sezona, která se téměř vyrovnala té památné v roce 1999. Velký podíl na úspěchu
měl Cristiano Ronaldo, který vstřelil ve všech soutěžích 42 gólů a na konci roku
se stal také držitelem Zlatého míče pro nejlepšího hráče hrajícího v Evropě. V
této sezoně měl skvělý podzim Arsenal, hrající nejlepší fotbal, ovšem jeho velmi
mladý tým nejspíš neustál tlak, po přelomu roku se propadl a musel se spokojit s
třetím místem. O titul tak bojovali Chelsea a Manchester; nakonec tento boj
dopadl úspěšněji právě pro United. V semifinále Ligy mistrů se Manchester setkal
s FC Barcelona, přes kterou postoupil díky jedinému gólu dvojzápasu, který
vstřelil Paul Scholes. Ve finále se pak utkal s Chelsea, která mohla nahradit
vítězstvím ve finále LM neúspěch v Premier League. V prvním poločase zápasu
padly oba dva góly, za United se trefil Cristiano Ronaldo, na konci poločasu
srovnal Frank Lampard. Další góly už nepadly a po prodloužení pak rozhodovaly
penalty. Petr Čech v nich vychytal Cristiana Ronalda, a v 5. sérii mohl
rozhodnout kapitán Chelsea John Terry. Ten ovšem v klíčovém okamžiku trefil tyč.
Penaltu pak proměnil veterán Ryan Giggs a když van der Sar vychytal Anelku,
mohla propuknout červená radost. Jediný rozdíl oproti roku 1999 byl, že United
nezískali treble a také nezískali obě trofeje tak strhujícím způsobem jako na
konci minulého století. V lednu následujícího roku také zvítězili na MS klubů.

I další sezona 2008/09 byla velmi úspěšná, ale mohla být ještě úspěšnější.
Nejprve v lednu zvítězili ve finále Carling Cupu. Na jaře předvedli několik
skvělých obratů. Například s Tottenhamem prohrávali po poločase 2:0 a zvítězili
5:2, a s Aston Villou prohrávali 1:0, když v poslední desetiminutovce srovnali
stav a pak dal rozhodující gól mladíček Federico Macheda, pro něhož to byl první
soutěžní zápas v A-týmu vůbec. United v této sezoně oslavili třetí titul v řadě
ještě s krátkým předstihem. V Lize mistrů přešli přes Inter Milán, v semifinále
porazili Arsenal a ve finále se v Římě utkali s Barcelonou, vítězem španělské
ligy i poháru. Liga mistrů v této sezoně ovšem přinesla zajímavější zápasy než
finále, například čtvrtfinále mezi Liverpoolem a Chelsea, v němž se postupové
misky vah neustále přesívaly na druhou stranu a které skončilo 4:4, nebo
semifinále Barcelony s Chelsea, kde první zápas na barcelonském Nou Campu
skončil bez branek a v odvetě pak Chelsea vstřelila brzy gól, pak svědomitě
bránila a až v 90. minutě vstřelil, z první barcelonské střely na branku,
postupový gól Barcelony Iniesta. Ve finále s Manchesterem vstřelil brzy gól
barcelonský útočník Samuel Eto'o, vedení Barcy pak potvrdil v druhém poločase
hlavou Lionel Messi, který v závěru roku zvítězil ve Zlatém míči, a vzhledem k
nepříliš kvalitnímu výkonu United v tomto zápase tak Manchester musel skousnout
porážku 2:0 a nestal se tak prvním týmem, který by obhájil vítězství v novodobé
Lize mistrů. Cristiano Ronaldo předvedl i v této sezoně povedené výkony, ale na
sezonu 2007/08 nenavázal.

2010 - 2013

Do sezony 2009/10 vstupovali United s trochu menšími očekáváními kvůli odchodu
hvězdy Cristiana Ronalda do Realu Madrid a útočníka Carlose Téveze do
konkurenčního Manchesteru City. Jediným příchodem byl Luis Valencia z Wiganu.
Ovšem Rooney na sebe převzal po Ronaldovi úlohu střelce gólů, Valencia zase
úlohu nahrávače. Jediný a také závažný problém nastal, když na podzim bylo v
jednu chvíli zraněných 8 z 9 kvalitních obránců a na postu obránců tak
nastupovali někdy i ofenzivní záložníci. To se pochopitelně projevilo i na
výsledcích, ale i tak Manchester postoupil ze skupin LM a držel se v popředí
tabulky.

V lednu, po návratu většiny obránců, bylo tak vše otevřené. K titulu měl blízko
Chelsea, Arsenal i Manchester a na fanoušky tak čekal velmi zajímavý závěr
sezony. Jediný výrazný neúspěch zaznamenali United ve 3. kole FA Cupu, kde
prohráli s třetiligovým Leedsem. Ve dvojzápase v semifinále Ligového poháru s
Manchesterem City, kde první zápas vyhráli Citizens 2:1 (góly Giggs - 2x Tévez)
pak United otočili na svém hřišti góly Scholese a Carricka dvojzápas ve svůj
prospěch. Tévez, který se v létě předtím rozešel s United ne zrovna v dobrém,
pak ještě zdramatizoval zápas gólem na 2:1, ale v nastavení, jak je u United,
kteří hrají nejlépe právě na konci zápasu, kdy si vytvářejí drtivý tlak obvyklé,
poslal United do finále s Aston Villou Wayne Rooney. United tak byli na cestě k
obhajobě trofeje v Carling Cupu, v boji o vítězství v Lize mistrů a hlavně měli
blízko ke čtvrtému titulu v řadě. V roce 2010 by to byl jejich devatenáctý titul
celkem, čímž by se dostal na první místo v Anglii před Liverpoolem, který jich
držel osmnáct. Naneštěstí Rudí Ďáblové titul neobhájili a vypadli ve čtvrtfinále
Ligy Mistrů s Bayernem Mnichov. Venku prohráli 1:2, poslední dva góly dostali po
80. minutě, a navic se zranil kanonýr Rooney, který do té doby dal 26 gólů. V
druhém zapese vyhráli 3:2, přestože před druhým poločasem vedli 3:0. Zasluhu na
tom mělo vyloučení Rafaela, po kterém se United stáhli. Trofej v Premier League
ovšem taky neobhájili, skončili o bod za Chelsea, navíc Chelsea překonala rekord
Manchesteru v počtu vstřelených gólů ze sezony 1998/99, takže se United museli
spokojit pouze s Carling Cupem.

Po velmi úspěšné sezóně 2012/13, která znamenala pro United již jubilejní
dvacátý titul v nejvyšší anglické soutěži, odešel po bezmála 27 letech v kuse z
trenérské lavičky Sir Alex Ferguson. Tím se uzavřela jedna velká éra, při které
United získali 32 domácích titulů (13x Premier League, 4x FA Cup, 4x Capitol One
Cup, 11x Community Shield) a 6 mezinárodních titulů (2x Liga mistrů, 1x PVP, 1x
Superpohár UEFA, 1x Interkontinentální pohár, 1x MS ve fotbale klubů).

2013 - dosud

Po odchodu Sira Alexe Fergusona přestoupil z týmu Everton FC do Manchestru
skotský trenér David Moyes. Pod jeho novým vedením se Devils moc dobře nedařilo.
United sbírali pod vedením Moyese jeden nelichotivý rekord za druhým, např.: v
lize získali nejméně bodů v klubové historii, v lize prohráli třikrát za sebou,
doma prohráli v lize celkem sedmkrát a také si v sezóně 2014/15 poprvé od roku
1995 nezahrají Ligu Mistrů, čímž klub ztratil třicet milionů liber. Jako
výsledek těchto výsledků nakonec 22. dubna 2014 vedení United oznámilo, že Moyes
jako hlavní trenér končí a do konce sezony ho nahradil stále ještě hrající Ryan
Giggs. Celkově byla sezóna 2013/14 nejhorší v historii Premier League. Klub
skončil na 7. místě, což znamenalo že si United nezahrají ani Evropskou ligu. V
FA Cupu vypadl hned ve 3. kole se Swansea, v ligovém poháru United vypadli po
penaltách v semifinále proti Sunderlandu a v Lize mistrů klub nestačil ve
čtvrtfinále na obhájce trofeje Bayern Mnichov. Po sezóně navíc klub opustili
dlouholeté stálice v obraně, Rio Ferdinand a Nemanja Vidić.

19. května se stal novým trenérem zkušený nizozemský trenér Louis van Gaal,
smlouvu podepsal na tři roky. Asistenty se mu stali společně s Ryanem Giggsem,
který po 24 letech v United ukončil profesionální kariéru, také Frans Hoek a
Marcel Bout, které si van Gaal přivedl ze svého bývalého působiště. Hned na
konci června se klub snažil o rychlou proměnu kádru a návrat na vrchol. Prvně
klub vykoupil z Athletica Bilbaa za 36 milionů eur záložníka Andera Herreru a
poté se mu podařilo získat, po dlouhém přetahování s konkurenční Chelsea,
talentovaného anglického obránce Lukea Shawa za třicet milionů liber ze
Southamptonu. Přípravné zápasy před začátkem sezóny se odehrály ve velmi dobrém
světle, týmu se dokonce podařilo vyhrál prestižní turnaj v USA, kde hráli
hvězdné týmy jako Real Madrid, Inter Milan a nebo AS Řím. Ovšem první dvě kola
přinesla zklamání a celkový zisk 1 bodu, což je nejhorší skóre po dvou kolech od
sezóny 1992/93.

 * Slovensky
 * Polski
 * Indonesia
 * English
 * Portugues
 * Français
 * Italiano
 * Español
 * Česky
 * Deutsch


ZAJÍMAVÉ ODKAZY









Source/zdroj: Wikipedia.org, licence CC BY SA 3.0 Powered by GetSimple - Brunn
Theme