vargulic.cz Open in urlscan Pro
213.211.56.112  Public Scan

Form analysis
3 forms found in the DOM

GET http://vargulic.cz/

<form role="search" method="get" class="search-form" action="http://vargulic.cz/">
  <label>
    <span class="screen-reader-text">Vyhledávání</span>
    <input type="search" class="search-field" placeholder="Hledat …" value="" name="s">
  </label>
  <input type="submit" class="search-submit" value="Hledat">
</form>

GET http://vargulic.cz/

<form role="search" method="get" class="search-form" action="http://vargulic.cz/">
  <label>
    <span class="screen-reader-text">Vyhledávání</span>
    <input type="search" class="search-field" placeholder="Hledat …" value="" name="s">
  </label>
  <input type="submit" class="search-submit" value="Hledat">
</form>

GET http://vargulic.cz/

<form role="search" method="get" class="search-form" action="http://vargulic.cz/">
  <label>
    <span class="screen-reader-text">Vyhledávání</span>
    <input type="search" class="search-field" placeholder="Hledat …" value="" name="s">
  </label>
  <input type="submit" class="search-submit" value="Hledat">
</form>

Text Content

RADEK VARGULIČ

Hledat


ZÁKLADNÍ NAVIGAČNÍ MENU

Přejít k obsahu webu
 * O co tady jde…
 * NORSKO 2014

Vyhledávání


FOTOGALERIE (ZÁVĚREČNÉ DNY)

Galerie 27. 4. 2014 Jitka Varguličová Napsat komentář

Neslavný příjezd slavné modré střely

Odtah číslo dva (půl čtvrtá ráno)

Odtah číslo jedna

A Alča řídila i pod mořem!

Alča řídila přes hraniční most!

Vikingská loď

Muzeum vikingských lodí

Opera v Oslo


A CO ŘÍCI ZÁVĚREM?

27. 4. 2014 Radek Vargulič 1 komentář

Dovolte mi, abych zde zanechal pár slov na závěr našeho putování za švestkovou
vůní polární kruh…

Děkuji všem účastníkům za pěkné a nezapomenutelné chvíle. Bylo to s vámi všemi
velmi pěkné a myslím, že jsme si to užili do poslední chvíle. Závěrečné dva dny
sice nebyly úplně podle našich představ – na tom se shodneme asi všichni.
Nicméně věřím, že nás to posílilo, a že se vrátíme příští rok na evropské cesty
zkušenější a silnější.

Také bych chtěl poděkovat pánům Davidovi a Dušanovi, kteří neváhali obětovat kus
svého víkendu a vyrazili pro nás do Německa a auto převezli až k domu.

Také bych chtěl poděkovat
Alence za nefalšovanou radost a nadšení z řízení aut, z pohledu na
desetipatrovou(!) loď, z prostorného apartmánu v Oslo a vůbec ze všeho, co jsme
zažívali…

Jitce za parádní vedení našeho palubního deníku, za úsměvy, které vykouzlila na
unavených tvářích cestovatelů, když každý večer předčítala své dílo… a hlavně za
to, že u Hannoveru zůstala se svým bráškou a dělala mu společnost až do poslední
chvíle této expedice.

Johnnymu za jeho diplomatické jednání s hoteliéry, za jeho jazykovou podporu při
vysvětlování problému automechanikům, za jeho DJské schopnosti při putování
norskou krajinou, za jeho pozitivní přístup ke všemu, co se dělo a také za jeho
průvodcovské schopnosti ve všech městech, které jsme procházeli.

Mirovi za jeho podporu při přípravě této akce, za to, že na sebe vzal břímě
zodpovědnosti a vzal své auto jako druhý dopravní prostředek a také, že se ujal
peněz a držel polovinu kasy. A také za to, že sdílí nadšení pro další putování
Evropou.

Štěpovi za jeho kuchařské schopnosti a zkušenosti, za to, že se mu nesplnily
jeho cestovatelské tradice, za jeho nadšení pro Finsko a výměnu čepic a vůbec za
jeho pozitivní přístup k cestování a za návrh na další destinace pro příští
léta.

Přátelé, kamarádi… Bylo to krásné… Děkuji…


 


PALUBNÍ DENÍK – DEN JEDENÁCTÝ, POSLEDNÍ!

27. 4. 2014 Jitka Varguličová Napsat komentář

Pro čtyři členy naší výpravy skončila cesta včera v noci příjezdem domů. Cesta
mě a Radka pokračovala ještě i dnes, tedy den po plánovaném příjezdu domů.

Čekali jsme na ten odvoz/odtah, který měl plánovanou dobu příjezdu okolo půl
druhé ráno. Stočili jsme se do klubíčka a pokoušeli se usnout, seč nám velice
pohodlná přední sedadla nepojízdné fifiny dovolila. Ve dvě jsem se probrala a
odvoz nikde. Řekla jsem si, že asi nejedou tak rychle, udělali si nějaký pauzy,
tak že počkáme. Ve tři už se mě začala zmocňovat panika. Další den v tom autě
hrůzy nepřežiju! Naštěstí po půl čtvrté se objevila světla dodávky a my byli
zachráněni.

Kluci nastražili auto na tahač, přikurtovali, abychom ten vrak náhodou po cestě
nevyklopili a mohlo se jet. Cesta už byla v pohodě, do Ivančic jsme dojeli okolo
půl třetí odpoledne. Takže suma sumárum jsem v autě strávila zhruba třicet hodin
v kuse. Pohodička. Jsem z toho dřevěná jak bříza.

Kam pojedeme příště? Nechte se překvapit… ;-)


PALUBNÍ DENÍK – DEN DESÁTÝ, POSLEDNÍ…?

26. 4. 2014 Jitka Varguličová 2 komentáře

Hned po snídani jsme vyrazili z Koldingu. Čekala nás závěrečná etapa našeho
maratonu po Skandinávii. A to téměř tisíci kilometrová cesta domů. Na prohlídku
Hamburgu jsme rezignovali, s alternátorem fungujícím na neznámé heslo jsme se
rozhodli to neriskovat. Pěkně pijánko si pojedem domů přímou linkou Kolding –
Brno. Nicméně člověk míní a alťák mění. Zhruba do dvou hodin vše šlapalo jak
hodinky. Potom se fifina zakuckala, párkrát poskočila, zasmrděla a zdechla těsně
před Hannoverem.

Ještě že máme to pojištění. Přijel pro nás hodný pan mechanik Helmut, kterej
sice novej alťák ani klíňák neměl, ale za to nás odtáhnul o kus dál na okraj
městečka Lehrte. Dal nám potvrzení, že do 48 hodin se to spravit nedá, tudíž by
nás měla pojišťovna odtáhnout zpátky do ČR a odfičel neznámo kam. Měla by. Měla
by. Pojišťovna ovšem potřebuje potvrzení od autorizovaného servisu Škoda, který
otevírá až v pondělí, kde nám řeknou, že alťák nemají a museli by ho objednat a
pak až nás odtáhnou. Takže co? Nabízelo se nám několik variant. Buď tu Radek
počká do pondělí a pak se nechá odtáhnout. Nebo se pokusíme zajistit odtahovku z
ČR, což je ovšem poněkud nákladná sranda – 15 až 20 tisíc. Nebo nás odtáhne
nějakej kamarád. Nebo Štěpa dojede druhým autem do ČR, půjčí vozík a přijede nás
odtáhnout. No operátoři z nás budou mít druhý Vánoce a čtrnáctý platy.

Po asi dvou hodinách telefonování po všech čertech a známých svitla naděje.
Dobré duše nás přijedou zachránit a odtáhnout nás do ČR jak velryby zpátky do
moře. Jedno auto s posádkou odjelo zpátky domů a já s Radkem tu sedíme v
nepojízdné fifině, hlídáme věci a čekáme na záchranáře. Měli bychom se dočkat
kolem druhé nad ránem. Dočkáme se? Zůstaňte s námi.

P.S.: Mají tu moc krásné břízy. Skoro hezčí jak ve Švédsku.


NAVIGACE PRO PŘÍSPĚVKY

1 2 … 6 Další →


OSOBNÍ STRÁNKA

Vyhledávání


NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

 * Fotogalerie (závěrečné dny)
 * A co říci závěrem?
 * Palubní deník – den jedenáctý, poslední!
 * Palubní deník – den desátý, poslední…?
 * Palubní deník – den devátý


NEJNOVĚJŠÍ KOMENTÁŘE

 * Zhyralec z Praheee: A co říci závěrem?
 * Ujo semafor: Palubní deník – den desátý, poslední…?
 * Natassa Yiannouli: Palubní deník – den desátý, poslední…?
 * Ujo semafor: Palubní deník – den devátý
 * Ses: Palubní deník – den devátý


ARCHIVY

 * Duben 2014


RUBRIKY

 * Nezařazené


ZÁKLADNÍ INFORMACE

 * Přihlásit se
 * Entries feed
 * Comments feed
 * Česká lokalizace

Vyhledávání
Používáme WordPress (v češtině).