www.hodyhody.cz Open in urlscan Pro
185.25.184.225  Public Scan

Form analysis
2 forms found in the DOM

GET https://www.hodyhody.cz/

<form role="search" method="get" id="searchform" action="https://www.hodyhody.cz/">
  <input type="text" value="" name="s" class="searchInput" id="searchInput" placeholder="Co hledáte? Např. trhy, tradice..." onfocus="this.placeholder = ''" onblur="this.placeholder = 'Co hledáte? Např. trhy, tradice...'" autocomplete="off">
  <div id="datafetch" class="datafetch"></div>
  <button type="submit" class="search-submit"><span class="texthledat">Hledat</span></button>
</form>

GET https://www.hodyhody.cz/

<form role="search" method="get" id="searchformmobile" action="https://www.hodyhody.cz/">
  <input type="text" value="" name="s" class="searchInput" id="searchInputMobile" placeholder="Co hledáte? Např. trhy, tradice..." onfocus="this.placeholder = ''" onblur="this.placeholder = 'Co hledáte? Např. trhy, tradice...'" autocomplete="off">
  <div id="datafetchmobile" class="datafetch"></div>
  <button type="submit" class="search-submit"><span class="texthledat">Hledat</span></button>
</form>

Text Content

Přeskočit k obsahu

Hledat

 * Inspirace
   * Koledy
   * Básničky
   * Velikonoce v Evropě
   * Velikonoce ve světě
 * Přání
   * Obrázková
   * SMS
   * Textová
   * Video
   * GIF
   * Ručně vyráběná
   * Anglicky
   * Slovensky
   * Německy
 * Recepty
 * Velikonoční trhy
   * Jihočeský kraj
   * Jihomoravský kraj
   * Karlovarský kraj
   * Královehradecký kraj
   * Královehradecký kraj
   * Liberecký kraj
   * Moravskoslezský kraj
   * Olomoucký kraj
   * Pardubický kraj
   * Plzeňský kraj
   * Středočeský kraj
   * Ústecký kraj
   * Vysočina
   * Zlínský kraj
 * Zvyky a tradice
   * * Svatý velikonoční týden
       * Květná neděle
       * Modré pondělí
       * Šedivé úterý
       * Škaredá středa
       * Zelený čtvrtek
       * Velký pátek
       * Bílá sobota
       * Hod boží velikonoční
       * Velikonoční pondělí
   * Masopust
   * Pletení pomlázky
   * Barvení vajíček

× Hledat
× Menu

Hledat


KOMPLETNÍ INFO O VELIKONOCÍCH 2025 – HISTORIE, DATA & TERMÍNY

Popřejte na velikonoce své rodině a známým. Vyberte si ze stovek velikonočních
přání, které jsme pro Vás shromáždili na jednom místě.

Zdobíte vajíčká či hledáte inspiraci na výzdobu? Nekonečné množství velikonoční
inspirace naleznete u nás.

Vynikající velikonoční recepty na sladké i slané. Podrobné návody s fotkami a
postupy. Připravte si pořádné velikonoční dobrůtky.


VELIKONOČNÍ TÝDEN 2025

13.4. Květná neděle 14.4. Modré pondělí 15.4. Šedivé úterý 16.4. Škaredá středa
17.4. Zelený čtvrtek 18.4. Velký pátek 19.4. Bílá sobota 20.4. Hod boží
velikonoční 21.4. Velikonoční pondělí


NEJNOVĚJŠÍ TIPY PRO VÁS


POZNEJTE ANGLICKÉ VELIKONOCE! NECHTE SE INSPIROVAT HRAMI S VELIKONOČNÍMI VEJCI
ČI VÝROBOU VELIKONOČNÍCH KLOBOUKŮ

Martina Šťastná
19. 12. 2024


LOTYŠSKÉ VELIKONOCE JSOU OSLAVOU JARA, KŘESŤANSKÉ VÍRY I POKRAČOVÁNÍM POHANSKÝCH
TRADIC

Martina Šťastná
19. 12. 2024


MAĎARSKÉ VELIKONOCE SE NESOU VE ZNAMENÍ PESTRÝCH VAJÍČEK, KROJŮ A VŮNÍ. CO VÁM
PŘIPOMÍNÁ ZDEJŠÍ LOCSOLKODÁS?

Martina Šťastná
19. 12. 2024


JAKÝ BUDE LETOŠNÍ VELIKONOČNÍ JARMARK V BRNĚ? PROGRAM A DŮLEŽITÉ INFORMACE NA
JEDNOM MÍSTĚ

Martina Šťastná
19. 12. 2024
Pošlete letos své rodině a kamarádům originální vánoční přání. Nic to nestojí,
tak jim ukažte, že na ně myslíte. :)

Chci inspiraci na originální přání


VYBERTE TO NEJVHODNĚJŠÍ PŘÁNÍ

Obrázková přání SMS přání Textová přání Video přání


VELIKONOČNÍ RECEPTY


LUXUSNÍ RECEPTY NA NÁDIVKU NA VELIKONOCE JAKO OD BABIČKY. BUDETE SE OLIZOVAT!

Milan & Ondra
19. 12. 2024


RECEPTY NA TRADIČNÍ VELIKONOČNÍ JIDÁŠKY V 6 VYNIKAJÍCÍCH VARIANTÁCH

Marie Sýkorová
19. 12. 2024


LAHODNÉ DORTY NA VELIKONOCE PRO MALÉ I VELKÉ MLSALY

Milan & Ondra
19. 12. 2024


KAPR NA VELIKONOCE? NO JASNĚ! OCHUTNEJTE NAŠE 4 RECEPTY

Milan & Ondra
19. 12. 2024


RECEPTY NA TRADIČNÍ VELIKONOČNÍ POKRMY NA JEDNOM MÍSTĚ. INSPIRUJTE SE!

Zuzka Pitříková
19. 12. 2024


VÝBORNÉ RECEPTY NA JEHNĚČÍ PEČÍNKU K VELIKONOCŮM NA 5 ZPŮSOBŮ

Zuzka Pitříková
19. 12. 2024


RECEPTY NA OBĚD NA VELIKONOCE V TRADIČNÍCH I NETRADIČNÍCH PODOBÁCH

Zuzka Pitříková
19. 12. 2024


POLÉVKY NA VELIKONOCE V PĚTI CHUTNÝCH PODOBÁCH. OCHUTNEJTE!

Zuzka Pitříková
19. 12. 2024


VÝBORNÉ ŘEZY NA VELIKONOCE V PĚTI RECEPTECH PRO INSPIRACI NA SLADKOU TEČKU

Zuzka Pitříková
19. 12. 2024
Zobrazit další recepty

S každým příchodem jara přicházejí i tradiční svátky oslavující nový život a
všechno s ním spojené. Velikonoce.


Pro věřící se jedná o nejdůležitější svátky v roce, pro ostatní o milou tradici,
která se předává z generace na generaci.


Mnoho lidí dodržuje jednotlivé zvyky, aniž by věděli, proč vlastně. Kde se vzala
pomlázka  a proč se pečou mazance?


S jakými koledami se chodí hodovat a co znamenají jednotlivé dny ve Svatém
týdnu?


A kam o Velikonocích 2023 vyrazit, abyste si je užili podle svého gusta?


To vše a ještě mnohem více se o Velikonocích dozvíte v tomto článku.


PROČ SLAVÍME VELIKONOCE?

Velikonoce jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a
zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich původ však sahá už do předkřesťanského
období, kdy se jednalo o svátky jara oslavující příchod nového života a porážku
zimy.

Slovanské a germánské národy uctívaly toto období svými pohanskými tradicemi a
tak jsou Velikonoce určitou směsicí těchto pohanských i křesťanských zvyků.

Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je však spjata s křesťanstvím. Základem
křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní
cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání
Spasitele Ježíše Krista.



Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak
byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v
duchovních dějinách. Tyto svátky slavili také Židé. Židovský svátek zvaný pesach
křesťanským Velikonocům předcházel.

Židé oslavovali osvobození Izraelitů od nadvlády Egypta Mojžíšem, který je
suchou nohou převedl přes Rudé moře. Zhruba od 5. století našeho letopočtu však
bylo zakázáno pesach s Velikonocemi spojovat a svátky se nesměly navzájem
křížit.



KDY JSOU VELIKONOCE 2023?

Velikonoce patří mezi tzv. pohyblivé svátky. Nemají tedy přesně stanovené datum,
ale vypočítávají se podle prvního úplňku, který přichází po jarní rovnodennosti.
Metodika výpočtu je tedy závislá na jednotlivých fázích měsíce, a tak se datum
každý rok mění (zároveň se liší výpočty u jednotlivých druhů církví).


I když jsme zvyklí považovat za Velikonoce především několik dní před
Velikonočním pondělím, tedy Svatý týden, dle křesťanského kalendáře je toto
období mnohem delší. Celý cyklus totiž trvá až 50 dní.


Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele řád a reformami
napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc.


Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40 dní předem, což by mělo být
období pokání a půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle)
se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.


Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná
velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie:
podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek
a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně
na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).


Jaký je konkrétní smysl jednotlivých dnů ve Svatém týdnu, který letos začíná v
nedělí 27. března a končí ve středu 6. dubna?

(Boží hod Velikonoční v roce 2023 připadá na neděli 17. dubna, Velikonoční
pondělí je 18. dubna).



Květná neděle
Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se
světí kočičky a kostely se zdobí i dalšími jarními větvemi v upomínku zelených
ratolestí, jimiž byl Ježíš vítán.

Modré pondělí
V tento den se kostely zdobily modrou látkou s tím, že by nikdo neměl pracovat.
Dětem a studentům v tento den začínaly prázdniny.

Šedivé úterý
Šedivé úterý rovněž nemá z křesťanského hlediska žádný velký význam, je to však
den, kdy by měly hospodyňky začít uklízet a vymést z koutů všechny pavučiny.

Škaredá středa
Škaredá středa je symbolem Jidáše, který zradil Ježíše Krista. V tento den by se
neměl nikdo škaredit, jinak mu to prý zůstane.

Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je prvním významnějším dnem ve Svatém týdnu. Začíná totiž tzv.
triduum a připomíná se Ježíšova poslední večeře spolu s jeho zajetím. V tento
den se začínalo řehtat řehtačkami, zatímco kostelní zvony utichly.

Velký pátek
Na Velký pátek byl Ježíš Kristus ukřižován. a Velký pátek se má držet půst a
podle legendy se otevírají skryté poklady.

Bílá sobota
Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den rozjímání,
nekonají se žádné liturgické obřady. Hospodyně o Bílé sobotě pečou mazance a
beránky, chlapci pletou pomlázky.

Boží hod Velikonoční
Nikoliv v pondělí, ale ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Jedná
se tedy o nejdůležitější den Velikonoc – Velkou noc. V tento den se chodilo do
kostela, světilo se připravené jídlo a probíhalo bohaté hodování.

Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí už nepatří mezi křesťanské dny a tak se v tento den
vykonávají ryze světské tradice. Chlapci chodí s pomlázkami koledovat, aby
vyšlehali děvčata a vyhnali lenost a zajistili mládí děvčatům i po další rok.




KDY BUDOU VELIKONOCE 2023 A DÁLE?

Pokud byste chtěli vědět, v jakých termínech budou vycházet Velikonoce v dalších
letech, podívejte se na následující tabulku. Obsahuje data až do roku 2025.


RokSvatý týdenVelikonoční pondělí202227. 3.- 6. 4. 202218. 4. 202220232. 4.-8.
4. 202310. 4. 2023202424. 3.-30. 3. 20241. 4. 2024202513. 4.-19. 4. 202521. 4.
2025202629. 3.-4. 4. 20265. 4. 2026


ZVYKY A TRADICE

Velikonoční zvyky jsou směsicí světských i křesťanských tradic. Některé postupem
času vymizely nebo změnily svou tvář, jiné se dochovaly dodneška.

Některé z těchto zvyků se liší v jednotlivých českých regionech, ale jisté je,
že vypráskání pomlázkou je naší (a slovenskou) raritou a nikde jinde na světě
tuto tradici nenajdete.


Typické jsou také hodovací koledy a velikonoční básničky, které se učí děti i
dospělí.


Některé zvyky už jsme zmínili výše – v rámci jednotlivých dnů Svatého týdne. Ale
které zvyky jsou ty nejznámější a přetrvaly až do dnešních dnů?


HODOVÁNÍ A POMLÁZKA:

Pomlázka je vůbec nejznámějším zvykem, který se dodržuje na Velikonoční pondělí.
Chlapci a muži chodí po vsi pomlázkami upletenými z vrbového proutí a šlehají
jimi dívky za zvuku velikonočních koled. Dívky jim za to dávají malovaná vejce,
v dnešní době také něco na zub.

Účelem šlehání je to, aby dívky zůstaly po celý rok zdravé a aby “neuschly”.
Slovo pomlázka je od slova “omladit”, a tak mají vrbové proutky i tuto funkci.

Společně s pomlázkou se říká koleda, jejímž prostřednictvím se žádá o vejce. V
některých regionech platí, že pokud chlapci přijdou po dvanácté hodině
dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

Pokud jste již zapomněli jak pomlázku uplést, tak si přečte náš návod.





MALOVÁNÍ VAJEC:

Velikonoční vajíčka se malují nejen pro koledníky, ale také na ozdobu. Pro
koledníky bývají klasicky vařená, na ozdobu se používají vyfoukané kraslice.


Vejce je už z dávných dob známé jako symbol nového života a plodnosti a dříve mu
byla přisuzována magická moc. Zvykem je vejce pomalovat různými ornamenty  –
hlavně květinovými. Vejce se také barví, dříve se jednalo o barviva přírodní,
dnes jsou k dispozici i chemické varianty.


Vždy však platilo, že červená vejce si dívky schovávají pro chlapce, k nimž
chovají vřelé city.





SYMBOLIKA

Spousta věcí, které vám o Velikonocích projdou rukama, má svou symboliku. Jídlo
i výzdoba nejsou jen něčím povrchním, ale mají skryté významy. Jaké symboly
Velikonoc se objevují nejčastěji?


VEJCE

Jak už bylo řečeno, vejce jsou symbolem nového života, zrození, úrody, plodnosti
i návratu jara. Je také přirovnáváno k hrobu skrývajícímu život (zárodek), což
je spojováno s mrtvýchvstáním Ježíše Krista.  


BERÁNEK

Velikonoce bez všudypřítomných beránků je těžké si představit. Beránci se
vyskytují jako dekorace, ale i v podobě pečeného moučníku. Beránek je označován
hlavně za křesťanský symbol, ale byl znám už v době předkřesťanské.

V židovské tradici byl vnímán za člena božího stáda, v křesťanské tradici je
pozemským ztělesněním Beránka Božího – Ježíše Krista.


ZAJÍČEK

Zajíček, respektive legendy o jeho velikonočním úkolu k nám připutovaly z
Německa. Podle všeho totiž právě on přináší velikonoční vejce, a tak je s nimi
často zobrazován, například jak je nese v nůši na zádech.  

Tato pověra pravděpodobně vznikla kvůli tomu, že se v období jara mladí zajíčci
a divocí králíčci ještě tolik nebojí lidí, a tak se přibližují k jejich obydlím.


Pokud patříte mezi ty, kteří rádi posílají velikonoční přání, s těmito symboly
se určitě setkáte Jsou totiž oblíbenými motivy velikonočních přání a pohlednic.
Milá i vtipná obrázková přání s textem i bez najdete v jednom z našich článků.

Oblíbená jsou také textová a SMS přání.


VELIKONOCE V EVROPĚ

Jak se slaví svátky jara v dalších evropských zemích? Velikonoce se v
křesťanských zemích slaví běžně, ale mívají odlišnou podobu. Jaké zvyky se
dodržují například v Německu, Velké Británii nebo Skandinávii?


NĚMECKO

V Německu je zvykem, že zde na Boží hod Velikonoční chodí velikonoční zajíček,
který schovává velikonoční vajíčka po zahradě nebo v lese (mohou být malovaná,
ale schovávají se hlavně čokoládová). Tato tradice je určena hlavně pro děti.

Zajíček je zároveň nejvýznamnějším velikonočním symbolem. Velkou roli mají i
samotná velikonoční vejce. S těmi se hází přes střechu domu, aby byl ochráněn
před bleskem. Někdo musí na druhé straně vejce chytit, jinak dům ochráněn
nebude.





VELKÁ BRITÁNIE

Čokoládová vajíčka se hledají na zahradách i ve Velké Británii. Angličané na ně
pořádají doslova “hony” a z hledání se často stává hromadně organizovaná
záležitost.

V průběhu Svatého týdne se také pořádají palačinkové závody, kdy lidé běhají s
palačinkami v pánvičkách a musí je mezi tím obracet, aniž by jim spadla.


SKANDINÁVIE

I v severských zemích mají velikonoční svátky velkou tradici, spíše než jako
křesťanské svátky jsou vnímány jako svátky jara poté, co odejde dlouhá zima.
Například ve Švédsku se děti převlékají za čarodějnice a takto chodí koledovat
sladkosti. Dospělí se scházejí a svátky oslavují spoustou dobrého jídla. Výzdoba
má podobu malovaných kraslic a březových větví.


Ve Finsku také chodí malé čarodějnice a zároveň se zapalují velké ohně, které je
mají vyhnat spolu se zlými duchy. V ulicích lze také vidět březové větve,
vajíčka se pak dávají do čerstvě vyseté trávy.


V Norsku děti hledají čokoládová vejce podobně jako v Německu či Anglii, lidé
pak chodí na vrcholky hor sledovat, jaké bude daný rok počasí (po východu
slunce).





AMERIKA

Velikonoce v Americe však nejsou oficiálním státním svátkem, na který jste
zvyklí z jiných zemí. Pouze v některých státech je Velký pátek skutečným
svátkem. A to právě v Connecticutu, Delaware, na Havaji, v Indianě, Kentucky
(půl dne), Louisianě, New Jersey, Severní Karolíně, Severní Dakotě, Tennessee a
v Texasu.

Stejně jako v mnoha jiných zemích, velikonoční zajíček skrývá pro děti v USA
barevná vajíčka a cukroví. Třeba po zahradě nebo v různých částích domu. Děti se
tak zabaví na celé dopoledne a mohou se ostatním pochlubit, jaká vajíčka a
sladkosti ulovili.

Věřící Američané, chodí na velikonoční neděli do kostela. V mnoha komunitách s
tradicemi se konají speciální velikonoční bohoslužby, kde například děti
recitují velikonoční básně.

Velikonoční večeře v USA se skládá většinou z těchto jídel: Velikonoční šunka,
beránek, hot cross buchs, vařená vajíčka, brambory a zelenina, dort Simnel,
velikonoční sušenky.

Zdroj: deavita.fr

Přečtěte si vše o tom, jak slaví američané Velikonoce, o čemž jsme napsali
samostatný článek.


RUSKO

Velikonoce v Rusku se nazývají Paskha (Пасха). Velikonoce se zde rok od roku
posouvají, protože připadají na první neděli po prvním církevním
úplňku. Paška se obvykle slaví později než katolické Velikonoce, protože ruská
pravoslavná církev se řídí starým juliánským kalendářem. Paške předchází 40 dní
Velkého půstu, nejdůležitější události v pravoslavném církevním roce.

Rusové mají vyřídit všechny své předvelikonoční povinnosti poslední týden před
svátkem, známým také jako Svatý týden. Domy by měly být důkladně vyčištěny před
„Čistým čtvrtkem“, kdy Rusové barví a zdobí vajíčka. V sobotu všichni vaří
tradiční velikonoční jídlo a kdo se postí, nesmí ho při vaření ochutnat. Běžné
je také požehnání jídla v kostele během noční bohoslužby.

Symbolem, tak jako u nás, jsou velikonoční vajíčka. V Rusku se věří, že mají
magickou moc, chrání úrodu před poškozením počasím, udržují dobytek zdravý a
odhánějí zlé duchy. Velikonoční vajíčko ukryté v základech domu přinese
majitelům štěstí a prosperitu. 

Tradičním velikonočním pokrmem v Rusku je speciální druh kvasnicového chleba
a paška – dort ve tvaru pyramidy vyrobený z tvarohu a rozinek.

Zdroj: mamiapechka.ru


FRANCIE

Ve Francii nedoručuje velikonoční dárky u nás tradiční zajíček, ale  Les Cloches
de Pâques, doslova létající kostelní zvony. Počínaje čtvrtkem před Velikonocemi
ztichnou kostelní zvony až do Velikonoční neděle, aby truchlily nad Ježíšovou
smrtí. 

Jako většina svátků ve Francii se i velikonoční svátky soustředí kolem jídla s
několika chody. Hlavním chodem Velikonoc je obvykle jehněčí maso, které je
symbolizuje znovuzrození a jaro. Mnoho rodin podává velikonoční briošku zvanou
la gâche de Pâques, což je pečivo ve tvaru prstenu, které má uprostřed barevné
velikonoční vajíčko. 

Ve Francii jsou o Velikonocích tradiční lovy velikonočních vajíček, nebo chasse
aux oeufs, které se konají v parcích kolem Paříže, jako je zahrada
Champs-Élysées nebo pod Eiffelovou věží. Kousek za Paříží pořádá mnoho zámků ve
svých parcích vlastní lovy velikonočních vajíček.

Čokoláda je také oblíbenou francouzskou velikonoční tradicí. Zdobená čokoládová
vajíčka, čokoládoví zajíčci a čokoládové zvonečky jsou běžné dárky, které o
Velikonocích dávají dětem (i dospělým). Ve Francii se během velikonočního
hodování hodně jí jehněčí maso s přílohou bílých fazolí – L’Agneau Pascal.

Zdroj: designmom.com


KAM NA VELIKONOCE?

Přemýšlíte kam vyrazit na Velikonoce s celou rodinou?

A chcete si užít velikonoční atmosféru nebo si naopak užít odpočinek bez tradic?
Pak pro vás máme několik tipů.


VELIKONOCE U MOŘE  

Jelikož připadají velikonoce na duben, budete muset zamířit do teplejších
krajin, pokud si představujete dovolenou s koupáním. Duben ale může být hezký
také na projížďky na kole podél přímořských letovisek.

Oblíbenými destinacemi pro toto období jsou například Kanárské ostrovy, Egypt
nebo Spojené arabské emiráty. Jednotlivé cestovní agentury vytvářejí speciální
velikonoční pobyty, a tak stačí zadat do vyhledávače “Velikonoce u moře” a
vyjede vám mnoho nabídek.





VELIKONOCE NA HORÁCH

Celkem 4denní volno lze využít jako ideální prodloužený víkend pro pobyt na
horách. V Čechách už si koncem dubna asi nikde nezalyžujete, ale například
rakouská nebo italská lyžařská střediska budou ideální.


Velikonoční atmosféru si můžete užít také v Tatrách, kde narazíte i na tradiční
velikonoční zvyky tak, jak je známe u nás.


HRADY A ZÁMKY

Velikonoční víkend je ideální také pro jednodenní výlety s rodinou. Pěkný
velikonoční program má pro letošek připraveno mnoho českých zámků.


VELIKONOCE DOMA

Pokud nemáte žádné plány, nebo to situace nedovoluje, můžete si velikonoční
svátky užít i v pohodlí domova. Jako každoročně můžete barvit velikonoční
vajíčka, plést pomlázku, poschovávat dětem sladkosti a vajíčka po domě či po
zahradě, upéct si něco dobrého nebo uvařit tradiční velikonoční jídlo. Mimo
zdobení vajec, můžete v duchu Velikonoc ozdobit i svůj dům.

Máme pro vás spoustu TIPŮ, jak strávit Velikonoce doma. Co podniknout a jak se
zabavit?


VELIKONOČNÍ TRHY A JARMARKY 2023

Oblíbenou velikonoční aktivitou je návštěva historických trhů a jarmarků. Stánky
plné malovaných kraslic, velikonočních dekorací i dobrot každoročně lákají
tisíce návštěvníků.

Kromě velkých měst lze navštívit i menší města v různých regionech. Kam letos
vyrazit pro kus něčeho dobrého či pletenou pomlázku?



--------------------------------------------------------------------------------

Velikonoční jarmark v Brně26. 3. – 4. dubna 2023Velikonoční trhy v Praze2. – 5.
dubna 2023Velikonoční hrkání v Českých Budějovicích28. března 2023Velikonoční
jarmark Tábor27. března 2023Velikonoční trhy na zámku Sychrov27. 3. – 28. března
2023Velikonoční jarmark v Plzni24. 3. – 4. dubna 2023Velikonoční jarmark v
Liberci26. 3. – 4. dubna 2023Velikonoční trhy v Ostravě29. 3. – 2. dubna
2023Mělnické velikonoční trhy27. března 2023Velikonoční jarmark v Opavě 19.
března – 1. dubna 2023Trhy v Uherském Hradišti2. – 3. dubna 2023


NEJZNÁMĚJŠÍ VELIKONOČNÍ JÍDLA

Mezi nejvyužívanější velikonoční recepty patří mazancem, beránci i Jidáše.
Oblíbená je také velikonoční nádivka nebo jehněčí maso. Proč, kdy a jak se tyto
dobroty připravují?


VELIKONOČNÍ NÁDIVKA

Velikonoční nádivka patří mezi oblíbená velikonoční slaná jídla. I když ji lze
využít jako nádivku do masa, obvykle se jí samotná. Nádivka se peče na zelený
čtvrtek s tím, že hlavní ingrediencí by měly být mladé kopřivy. Ty však lze
nahradit i pažitkou nebo medvědím česnekem.


Do nádivky také patří vejce, maso, cibule či česnek, ale v každé rodině existuje
lety osvědčený recept na velikonoční nádivku.


MAZANEC

Mazance se tradičně pekly o Bílé sobotě. V neděli pak byly přinášeny do kostela,
kde měly být posvěceny.  Základem pro pečení mazanců jsou kvalitní suroviny, z
nichž se vytváří sladké kynuté těsto. Mazance s epak zdobí oříšky či mandlemi a
sypou cukrem. Do těsta se dávají rozinky.




JIDÁŠE

Velikonoční Jidáše se pečou na Zelený čtvrtek v upomínku Jidáše, který se oběsil
poté, co zradil Ježíše Krista. Jejich jedení by mělo člověku přinést zdraví.
Jidáše jsou tvořeny z medového těsta a svým tvarem připomínají smyčku provazu,
na níž se Jidáš oběsil.


VELIKONOČNÍ BERÁNEK

Jak už bylo v tomto článku řečeno, velikonoční beránek má připomínat Beránka
Božího – Ježíše Krista. Beránci se pečou stejně jako mazance na Bílou sobotu.

Recepty na velikonočního beránka jsou různé, většinou se jedná o piškotové těsto
nebo těsto na biskupský chlebíček. Obvykle se sype cukrem nebo zdobí čokoládou a
oříšky, na ozdobu se dává mašlička.


VELIKONOČNÍ TVOŘENÍ

Velikonoce jsou skvělým časem k tvoření nejen v kuchyni. Nabízejí možnost, jak
se vyřádit na oblíbených jarních dekoracích. Co můžete o těchto svátcích udělat,
abyste stylově přivítali jaro a koledníky?


MALOVÁNÍ VAJEC

Malování velikonočních vajec je klasikou, která se dodržuje hlavně na vesnicích,
kde chodí koledníci. Můžete však malovat i kraslice, které poslouží jako pěkná
dekorace do oken, květináčů, či na velikonoční stůl. Jaké typy barvení lze
využít?




CHEMICKÉ BARVY

Nejvyužívanější možností jsou speciální barvy na vajíčka, s nimiž je obarvíte
díky horké vodě a octu. Barev bývá obvykle pět v jednom balení a stačí je
vysypat do hrnce nebo sklenic s horkou vodou, rozmíchat a přidat trochu octa.
Vajíčka pak v takové lázni chvíli poleží a jakmile uschnou, lze je doplnit
například velikonočními nálepkami. Barvy lze mezi sebou míchat.

PŘÍRODNÍ BARVY

V posledních letech se vrací tradiční způsob barvení vajec – přírodní cestou.
Víte, v čem je lze nabarvit? Oblíbené jsou cibulové slupky, červená řepa,
kopřivy nebo borůvky. I zde se daná ingredience rozvaří v horké vodě a vajíčka
se pak vylouhují. Výsledné barvy sice nejsou tak syté, ale i tak vypadají moc
hezky a příprava je opravdu zábavná.




LAK

Zábava je i s lakem na nehty. Ten se nalije do vody spolu s různými odstíny,
rozmíchá a vajíčka se v něm pak různě otáčí, aby vznikl mramorovaný efekt.

VOSK

Vosk patří k tradičním technikám a asi i k těm nejkrásnějším. Pod zručnýma
rukama některých malířek vznikají opravdu krásná díla. Dnes se nejčastěji
používá vosk z rozpuštěných voskovek, které se pak rychle nanášejí na osušená
vejce například pomocí špendlíku napíchnutého na tužce.

Máme pro vás samostatný článek o velikonočních kraslicích, kde se dozvíte o
jejich původu + TIPY na zdobení.


VELIKONOČNÍ VĚNCE

Tak jako se o Vánocích zdobí dveře vánočními věnci, mohou se zdobit i věnci
velikonočními. Věnce se dělají z jarních větviček, oblíbené jsou také skořápky
slepičích vajíček nebo vajíček koroptví.

Samozřejmě lze použít i vejce umělá, také se hodí pírka a různé dřevěné dekorace
či mašle. Návod na výrobu velikonočního věnce najdete v našem článku.


VELIKONOČNÍ OSENÍ

Velikonoční osení je krásnou dekorací, která vám vyroste doslova před očima.
Osivo lze koupit v každém zahradnictví a vysít jej do kypré zeminy. Bude vám
stačit malý květináč, který lze postavit za okno nebo na stůl. Jakmile osení
vyroste, můžete do něj dát malované kraslice nebo čokoládové zajíčky a vytvoříte
tak originální jarní dekoraci.


VELIKONOČNÍ TRUHLÍKY

Aby vás koledníci lépe našli, je dobré jim dát najevo, že jste na ně připraveny.
Barevné truhlíky s velikonoční výzdobou už z dálky naznačí, že Velikonoce
slavíte. Mezi oblíbené jarní květiny do truhlíků patří petrklíče, macešky či
hyacinty. Ke květům se pak mohou přidat zápichy s velikonoční tématikou nebo
třeba keramické figurky.


OTEVÍRACÍ DOBA OBCHODŮ

Pro všechny obchody větší než 200 metrů čtverečních platí, že musí mít o
státních svátcích zavřeno. Jak tedy bude otevírací doba hypermarketů o
Velikonocích vypadat? I když je svátek i na Velký pátek, o své nákupy se bát
nemusíte.


Zelený čtvrtek 14. 4.Otevřeno – běžná otevírací dobaVelký pátek 15. 4.Otevřeno –
běžná otevírací dobaBílá sobota 16. 4.Otevřeno – běžná otevírací dobaBoží hod
velikonoční 17. 4.Otevřeno – běžná otevírací dobaVelikonoční pondělí 18.
4.Zavřeno

--------------------------------------------------------------------------------

Velikonocemi každoročně ožívá mystérium znovuzrozeného života. Jsou největšími
svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

K Velikonocům se váží naděje věřících všech konfesí na duchovní obnovu života.
Pro mnohého člověka zůstává smysl svátků jara s velikonočním tajemstvím skryt
anebo stojí ve stínu Vánoc, které dnes znamenají dominantu roku. Snad je to tím,
že se část lidské společnosti po mnoho generací odklání od hledání duchovních
hodnot a směřují jinými cestami. Sekularizace více zasáhla Vánoce než
Velikonoce, které slaví většinou věřící.

Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, svátky naděje, znovuzrozené v
dramatu Kristova kříže. Velikonoční slavností Zmrtvýchvstání Páně každoročně
vrcholí liturgický rok křesťanů. Současně je to období, v němž se koncentroval
duchovní základ lidové kultury. Pojetí Velikonoc se podle místa, prostřední a
času různí. Jedno Velikonoční téma spojuje však všechny: „Vajíčko ti dávám,
věrná ti ostávám“.


Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je spjatá s křesťanstvím. Základem
křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní
cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání
Spasitele Ježíše Krista. Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název,
odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých,
noc největšího tajemství v duchovních dějinách.

Velikonocemi vrcholí a také nabývá smyslu biblický příběh o narození a životě
Syna Božího, na rozdíl od Vánoc, které nejsou v Bibli časově určeny, velikonoční
drama Ježíšovi oběti se podle evangelií odehrává na židovský svátek nekvašených
chlebů (hod beránka, pesach – židovské Velikonoce).

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele (cyklus zabírá 40 + 50
dní) řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu
Velikonoc. Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40dní předem, které
pro křesťana znamenají šest neděl koncentrace, pokání, půstu.

O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu
poprvé připomíná Kristova smrt.

Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná
velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie:
podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek
a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně
na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Liší se pojetí katolíků: Bílá sobota zasvěcena matce Boží Panně Marii,
Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení, významné místo mají obřady svěcení.

A pojetí evangelíků: ustanovení večeře Páně jako dominanta velikonočního odkazu.
Velký pátek jako výlučný svátek s bohoslužbou.

Zdroj: havenlight.com

Vše o vzkříšení Ježíše Krista si přečtěte v našem článku. Víme, jak a kdy to vše
bylo.

Každý rok pro vás máme spoustu inspirace.
Jsme nenavštěvovanější portál o Velikonocích v ČR.

 * Inspirace
 * Přání
 * Recepty
 * Velikonoční trhy
 * Zvyky a tradice

 * Používáme cookies
 * Kontaktujte nás
 * Naši autoři
 * Náš příběh

Copyright © 2024 Affiliate Agency s.r.o.

 * Inspirace
   * Koledy
   * Básničky
   * Velikonoce v Evropě
   * Velikonoce ve světě
 * Přání
   * Obrázková
   * SMS
   * Textová
   * Video
   * GIF
   * Ručně vyráběná
   * Anglicky
   * Slovensky
   * Německy
 * Recepty
 * Velikonoční trhy
   * Jihočeský kraj
   * Jihomoravský kraj
   * Karlovarský kraj
   * Královehradecký kraj
   * Královehradecký kraj
   * Liberecký kraj
   * Moravskoslezský kraj
   * Olomoucký kraj
   * Pardubický kraj
   * Plzeňský kraj
   * Středočeský kraj
   * Ústecký kraj
   * Vysočina
   * Zlínský kraj
 * Zvyky a tradice
   * * Svatý velikonoční týden
       * Květná neděle
       * Modré pondělí
       * Šedivé úterý
       * Škaredá středa
       * Zelený čtvrtek
       * Velký pátek
       * Bílá sobota
       * Hod boží velikonoční
       * Velikonoční pondělí
   * Masopust
   * Pletení pomlázky
   * Barvení vajíček


X