mr.zdeeck.cz Open in urlscan Pro
82.99.137.99  Public Scan

Submitted URL: http://mr.zdeeck.cz/2022/07/music/hudebni-asociativum-oxygene/
Effective URL: https://mr.zdeeck.cz/2022/07/music/hudebni-asociativum-oxygene/
Submission: On November 19 via api from US — Scanned from CA

Form analysis 1 forms found in the DOM

POST https://mr.zdeeck.cz/wp-comments-post.php

<form action="https://mr.zdeeck.cz/wp-comments-post.php" method="post" id="commentform" class="comment-form" novalidate="">
  <p class="comment-notes"><span id="email-notes">Your email address will not be published.</span> <span class="required-field-message">Required fields are marked <span class="required">*</span></span></p>
  <p class="comment-form-comment"><label for="comment">Comment <span class="required">*</span></label> <textarea autocomplete="new-password" id="comment" name="b531f66659" cols="45" rows="8" maxlength="65525" required=""></textarea><textarea
      id="a297fb26d24593189bb21d1c1dc8ba83" aria-label="hp-comment" aria-hidden="true" name="comment" autocomplete="new-password"
      style="padding:0 !important;clip:rect(1px, 1px, 1px, 1px) !important;position:absolute !important;white-space:nowrap !important;height:1px !important;width:1px !important;overflow:hidden !important;" tabindex="-1"></textarea>
    <script data-noptimize="">
      document.getElementById("comment").setAttribute("id", "a297fb26d24593189bb21d1c1dc8ba83");
      document.getElementById("b531f66659").setAttribute("id", "comment");
    </script>
  </p>
  <p class="comment-form-author"><label for="author">Name <span class="required">*</span></label> <input id="author" name="author" type="text" value="" size="30" maxlength="245" autocomplete="name" required=""></p>
  <p class="comment-form-email"><label for="email">Email <span class="required">*</span></label> <input id="email" name="email" type="email" value="" size="30" maxlength="100" aria-describedby="email-notes" autocomplete="email" required=""></p>
  <p class="comment-form-url"><label for="url">Website</label> <input id="url" name="url" type="url" value="" size="30" maxlength="200" autocomplete="url"></p>
  <p class="comment-form-cookies-consent"><input id="wp-comment-cookies-consent" name="wp-comment-cookies-consent" type="checkbox" value="yes"> <label for="wp-comment-cookies-consent">Save my name, email, and website in this browser for the next time
      I comment.</label></p>
  <p class="form-submit"><input name="submit" type="submit" id="submit" class="submit" value="Post Comment"> <input type="hidden" name="comment_post_ID" value="712" id="comment_post_ID">
    <input type="hidden" name="comment_parent" id="comment_parent" value="0">
  </p>
</form>

Text Content

Skip to content

Mr. Zdeeck

Controversy In Every Glyph

Menu
 * Projects
 * Music
 * Myanmar 2019
 * Internetz and fun
 * 4Buddhas
 * WWW L-System Explorer
 * TankDuel3D


HUDEBNÍ ASOCIATIVUM: OXYGÈNE

by Mr. ZdeeckPosted onJuly 9, 2022August 27, 2024

Předtím, než skočím do pověstné králičí nory, musím předeslat, že text nemá cenu
konzumovat bez vložených mediálních ukázek. Doporučuji tedy nasadit sluchátka,
či zesilovač vytočit na 11.

Už dlouhou dobu jsem chtěl napsat pár slov o Jarreho albu Oxygène, které
považuji za jeden z nejrevolučnějších hudbeních počinů od doby, kdy někoho
napadlo opustit pentatonickou stupnici a do oktávy narvat o nějaký ten tón
navíc, a věru, inspirace si cestu našla sama.

Nechci se dlouze rozepisovat proč francouzský hudební počin z roku 1976 stavím
na tak vysokou příčku – myslím, že hovoří samo za sebe – všem tudíž doporučuji
album si poslechnout, a to v celku. Věnovat 40 minut hudbě jako primárnímu
senzorickému vjemu, ne jako stafáže při přípravě ranního turka. Vím, že je to
luxus, který si v moderní době bohužel často nedopřáváme, ale tahle kompozice si
pozornost opravdu zaslouží.

Vedle totální hudební aktuálnosti díla i 46 let po jeho uvedení jde zároveň o
technologický zázrak – v době vzniku totiž jakékoli funkční (potažmo dostupné)
digitální počítače pro tvorbu hudby jednoduše neexistovaly. Vše, co posluchač
vstřebává, je výsledek analogové syntézy, bez kouzel digitální postprodukce,
stříhů a nekonečných oprav. Na primitivní elektronické nástroje je hráno ručně,
dokonce bez použití sequenceru (ten si nechal Jean-Michel Jarre na zakázku
vyrobit až pro následující album Équinoxe z roku 1978). Pokud u ukázek níže
porovnáme sound Oxygène například s klasickým albem Radio-Aktivität od Kraftwerk
(rok 1975, ideální reprezentativní vzorek tehdy špičkové elektronické tvorby,
taktéž konceptuální album, i když ekologický podtón stejnojmenné skladby je až
dodatečným tématem – byl přidán až po havárii v Černobylu), myslím, že i lehce
amuzikální čtenář pozná rozdíl v lahodnosti modernímu uchu.



Tyto ukázky jsem vybral jako nejznámější (a nejpřístupnější) z obou alb,
společně s originální videoklipy, které docela účinně nastiňují, o jak daleké
hudební historii zde kontemplujeme. Zároveň musím zmínit, že Kraftwerk nijak
nezatracuji, naopak – za špičku tvorby čtveřice z Düsseldorfu považuji Die Mensh
Maschine z roku 1978, které je dle mého naprosto základním kamenem, z něhož
vychází techno, house i trance. Jeden příklad za všechny.

Nicméně zpět k Oxygène. Většina i laické populace zná právě Oxygène (part IV) z
ukázky výše. Ta mimochodem melodicky vychází ze skladby Popcorn od Gershona
Kingsleyho z roku 1969, kterou známe v našich končinách spíše ve východní aranži
z oblíbeného seriálu Ну, погоди!, či v totálním nářezu Jirky Korna, který jako
jeden z mnoha skladbu obohatil textem, jenž si sice zachovává originální narážku
na slanou pochutinu, avšak mandličkovým jádrem sdělení je spíše neopětovaná
láska a nemožnost pozorovat Tyndallův jev.



Přes popularitu čtvrté části francouzova magnae operis je pro mne stěžejní
skladbou alba druhá v pořadí, nápaditě pojmenovaná Oxygène (part II). Z
muzikologického hlediska jde o kus v 6/8 rytmu (pro nemuzikanty – zlomky zde
nekrátíme) s krásnou ukázkou bassa ostinata napsaný v G-moll, což je pro
zajímavost stupnice, v níž W. A. Mozart realizoval svoje nejtesknější skladby –
třeba naprosto fenomenální Symfonii č. 40 v G-moll (K550).

Strukturálně lze dílo rozdělit na tři části – intro, které skrze neuvěřitelnou
kosmírnou gradaci v čase 1:37 přejde v melodické jádro, jehož hlavní téma (mezi
jinými) obsahuje 66 (!!) po sobě jdoucích, neopakujících se osminových not, což
z melodie dělá něco na úrovní Tokáty a Fugy v D-moll (BWV 565), připisované J.
S. Bachovi, tedy věc v hudbě po roce 1960 (odhlédnuvši od jazzových masturbací)
naprosto nevídaná. Ostatně pozorný posluchač si musí všimnout vedle jisté
melodické podobnosti s Johannem Sebastianem i barokní harmonizace se
vždypřítomným arpeggiem snad ve stylu brisé, které, mimochodem, docela nápaditě
polymetricky ornamentuje výslednou strukturu. Třetí, nejdelší část je melodicky
jakoby improvizovaná consekvence, která se ke konci skladby zdánlivě ztrácí v
mlžném oparu Öpik–Oortova oblaku. Ostatně…



…toto možná až příliš poetické přirovnání předesílá můj osobní postoj k dílu,
jehož každý poslech má tendenci ve mne spustit touhou po cestování vesmírnem –
prolétat planetárními systémy, ve stavu beztíže a bezstarostnosti sledovat
gravitační zakřivení světla akrečního disku černých děr a konečně vidět odraz
Saturnu v hladině metanových moří jeho souputníka Titanu.


NEČEKANÉ INSPIRACE

Zlomovou motivací k napsání této statě však nebyla trestuhodná neznalost Oxygène
v mém okolí, ale zjištění na šikovném portálu muzikanta, že se moje srdcová
záležitost dostala do rukou bílým chlapcům s názory. Zaujaly mne totiž tři
crossovery do hiphopu, které myslím docela dobře vystihují sílu samplingu, tedy
možnost vytvořit něco zcela nového, stojíce na ramenou obrů. (samozřejmě
existuje spousta elektronických coverů, ale tam ona zajímavost přesahu do zcela
jiného žánru přirozeně chybí).



První z nalezených je dílko německé provenience Harleckinz – What Time Is It?
(ZeitGeist 2.0.0.0) z roku 2000. Možná nečekaný původ je docela pochopitelný –
Jean-Michel Jarre je dle mého v Evropě daleko známější než ve Spojených Státech,
kde progresivní elektronika nikdy neměla na růžích ustláno. Na rozdíl od,
ježíšmarjá, od něčeho nazvaného C.C.M., nebo nedejbože aktuálního
popelektronického odpadu.



Druhým docela zajímavým počinem jsou kanadští Psych Ward se skladbou Biophyzix z
roku 2012. Jak je vidět, hoši se s 6/8 rytmem originálu (přičemž hopec je
tradiční 4/4) poprali o poznání hůře než Harleckinz – smyčky z Oxygène ne vždy
dobře sedí, místy i dost trhají uši. Nicméně kvůli videu z chemické laboratoře
(ano, doslova tu rozebíráme kyslík), psychovizáži a celkové übernasranosti si
zde zmínku zaslouží.



Jako pověstnou třešničku na dortu jsem si však nechal track od našich severních
sousedů. Parias a jejich Moje Miasto Wybuchnie, taktéž z roku 2012, má
excelentní flow, bass tak akorát hluboký a problém s nekompatibilními rytmy
vyřešili použitím pouze jednoduché smyčky z originálu, která funguje přesně tak,
jak má. Upřímně, tento diktát nečekaně přirostl k mému srdci i kvůli textu,
který, i přes podobnost polštiny s češtinou, pro mne skrýval jisté tajemno.
Útržky jako “chodniki są z semtexu” či “słowa jak granaty, jak butelki z nitro”
anarchistickou stránku mé duše totiž nenechaly chladnou.

Použití moderních možností strojového překladu bylo nabíledni. Bohužel Microsoft
Bing ani Google Translate moji touhu po detailu moc neuspokojili, vyzkoušel jsem
tedy novou hvězdu na předkladatelském nebi – DeepL a nutno říct, že kvalita
výsledného překladu mne vskutku vyrazila dech. DeepL se úspěšně popral s de
facto volnou básní a až na malá zaškobrtnutí semotamo se polské flow s překladem
níže poslouchá samo (sic!). Takže šup, tvrdé beaty na max, molotovy do ruky a
jedem! Kyslíku zdar!

Moje Město Vybuchne

V těchto ulicích není potřeba mnoho, aby se rozpoutalo šílenství,
Spící noc tři dva jedna nula výstřel.
Nepotřebujete k tomu mnoho, jen správnou výmluvu,
A moje město vybuchne, jeho chodníky jsou ze semtexu.
Jeho srdce pumpuje nitro místo krve,
Mozek odpálí pojistku a otevře realitu klíčem.
A lidé spí, někteří se proměnili v plast,
Plastové kosti a plastové masky.
Přiložte ucho k chodníku a otevřete oči,
Nadechněte se vzduchu do plic a vykřičte ho na celý život.
Zvedněte kámen a pociťte dávku adrenalinu,
Nalijte barvu do hasicího přístroje a rozbijte s ní výlohu.
Žijte, milujte, mluvte, pište, cokoli chcete dělat,
Sny jsou krásné, ale ze snu se život utkat nedá.
Nalijte benzín do láhve a podívejte se na své lidi,
Zatněte pěsti za to, čemu věříte Je čas se pohnout.
Moje město vybuchne! [Eldo]

Nultá hodina je blízko, i když to není Londýn ani Bagdád,
Zeptají se, co bylo tou jiskrou, a budou vědět, že je to pravda.
Zeptají se, kdo to udělal, a vy jim odpovíte,
Pariah provokatér M I C rozbuška.
Z kazatelny křičí, že za to brzy draze zaplatí,
Město vybuchne, naše srdce už hoří.
Nemám schizofrenii a často slyším hlasy,
Příliš mnoho lží a promarněných příležitostí – dost!
Nevíte, kolik je hodin, užijte si každý okamžik,
Když se z jednoho slova může stát láhev benzínu.
Něco jako v L.A. v roce 92′ pro nás je to den soudu,
pro ně den zkázy.
Nevěříme na pohádky, které jsou již za námi,
Dnes pálíme ty, kteří si to myslí, a půdu pod jejich nohama.
Žádný šašek nás nemůže připravit o naše sny,
Pojďme to udělat společně se zvukem, pohybem a obrazem. [Pelson]

Město se rozzuří, vyběhnu na ulici,
Nálož emocí někde vybuchne s výkřikem.
Šátek přes obličej černé lidské postavy,
A v ohni hořících aut se lesknou jen oči.
Na stole se hromadila lidská naivita,
Granátem svět lhal Otírám si krev z bot.
Vystřelím na kanystry pojistku,
Se srdcem jako kámen ve sklech nádherných výkladů.
Vyprskl jsem smíchy na břehu galerií,
Jejich dnešní píseň má barvu pochybností.
Salva močení v redakcích parlamentů,
kde chamík klel v pavím peří.
Vystupuji na jeviště se zápalem fanatika,
Na tyhle těžké beaty rozjedu celý klub.
Slova jako granáty jako lahve s nitrem,
Se zapáleným vědomím můžete vše změnit. [Włodi]

Moje Miasto Wybuchnie

Tym ulicom nie potrzeba wiele by wpaść w szał,
Uśpiona noc trzy dwa jeden zero strzał.
Nie potrzeba wiele tylko właściwego pretekstu,
I moje miasto wybuchnie jego chodniki są z semtexu.
Jego serce zamiast krwi pompuje nitro,
Mózg odpala lont otwiera kluczem rzeczywistość.
A ludzie śpią niektórzy zmienili się w plastik,
Plastikowe kości dusze plastikowe maski.
Przystaw ucho do chodnika otwórz oczy,
Nabierz w płuca haust powietrza i krzycz to dla życia.
Podnieś kamień poczuj strzał adrenaliny,
Nalej farby do gaśnicy i rozpierdol nią witryny.
Żyj,kochaj,mów pisz co tylko chcesz rób,
Sny są piękne ale życia przecież nie utkasz ze snu.
Nalej benzynę do butelki spójrz na swoich ludzi,
Ściśnij pięści za to w co wierzysz czas ruszyć.
Moje miasto wybuchnie! [Eldo]

Godzina zero jest blisko choć to nie Londyn czy Bagdad,
Spytają co było iskrą wiedząc że jest nią prawda.
Spytają kto to zrobił odpowiesz na to,
Parias prowodyr M I C detonator.
Krzyczą z ambony wkrótce zapłacą słono,
Miasto wybuchnie nasze serca już płoną.
Nie mam schizofrenii a często słyszę głosy,
Zbyt wiele kłamstw marnowanych szans – dosyć!
Nie znasz godziny ciesz się każdą chwilą,
Gdy jedno słowo może stać się butelką z benzyną.
Coś jak w L.A. w 92′ dla nas to dzień próby,
dla nich dzień zguby.
Nie wierzymy w bajki te czasy już za nami,
Dziś palimy majki i grunt pod ich stopami.
Żaden błazen nie pozbawi nas marzeń wiesz,
Zróbmy to razem dźwiękiem ruchem i obrazem. [Pelson]

To miasto wpada w szał wybiegam na ulicę,
Ładunek emocji gdzieś zdetonować krzykiem.
Chusta na twarzy ludzki czarny kształt,
I tylko oczy błyszczą w ogniu płonących aut.
Ludzka naiwność skopana na biurku,
Granat świat kłamał wycieram krew z butów.
Odpalam skrętem lont przy kanistrach,
Sercem jak kamień w szyby wspaniałych wystaw.
Wybucham śmiechem w bankach galeriach,
Ich syreni śpiew ma dziś barwę zwątpienia.
Salwa wkurwienia w redakcje biura parlamenty,
Gdzie cham przeklęty w pawich piórach.
Wchodzę na scenę i z zapałem fanatyka,
Bujam pełnym klubem na tych ciężkich bitach.
Słowa jak granaty jak butelki z nitro,
Rozpaloną świadomością można zmienić wszystko. [Włodi]


ODKAZY

 * Povedená partitura pro Oxygène II včetně přehrávače:
   https://musescore.com/user/2017661/scores/6362572
 * Kompletní album Oxygène (https://www.youtube.com/watch?v=h3j_Fbs0ZQo), s živě
   hranou verzí na původní nástroje
   (https://www.youtube.com/watch?v=H9UzNh_2TXk)
 * Asi jediný skutečně novátorský remix Oxygène II – tzv. Kosinski Remix
   (https://www.youtube.com/watch?v=yQs0jJD5Yk4) v žánru řekněme progressive
   deep trance…
   * … jenž se mistrovi zalíbil natolik, že jej opět lehce předělal a zařadil do
     koncertního setu: https://www.youtube.com/watch?v=xqwWqvo4KLQ
 * Zajímavé pokračování původního alba s názvem Oxygene 7-13:
   https://www.youtube.com/watch?v=EdinGo6GAPo
   * z něhož pochází singl Oxygene 8, který existuje ve dvou docela mazaných
     verzích:
     * https://www.youtube.com/watch?v=v-zUUTvsxxs
     * https://www.youtube.com/watch?v=lVEAk5Lpwf0

Posted in MusicTagged hiphop, jarre, muzax, oxygene


PUBLISHED BY MR. ZDEECK

The restless mind in the pursuit of inner peace. View all posts by Mr. Zdeeck


POST NAVIGATION

Prev (Not) fixing the Sony DSC-RX100 “Turn power off then on.” problem
Next Testing a stylus drawing – Like a Wind


LEAVE A REPLY CANCEL REPLY

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Comment *

Name *

Email *

Website

Save my name, email, and website in this browser for the next time I comment.



 * 
 * 
 * 
 * 


RECENT POSTS

 * Záhir Reloaded July 12, 2024
 * Novation Circuit Tracks speaker holder for IKEA Eneby Portable February 24,
   2024
 * Testing a stylus drawing – Like a Wind July 22, 2023
 * Hudební asociativum: Oxygène July 9, 2022
 * (Not) fixing the Sony DSC-RX100 “Turn power off then on.” problem January 4,
   2022


ARCHIVES

 * July 2024 (1)
 * February 2024 (1)
 * July 2023 (1)
 * July 2022 (1)
 * January 2022 (1)
 * October 2021 (1)
 * January 2021 (5)

 * 
 * 
 * 
 * 

Amphibious Theme by TemplatePocket ⋅ Powered by WordPress